V sociální práci se zhruba 20 let učíme rozlišovat mezi pomocí a kontrolou. Říkáme přitom, že kontrola je stejně profesionální způsob práce jako pomoc.
Přesto však kontrola - pokud jde o míru pozornosti, kterou jsme jí věnovali - zůstala tak trochu „Popelkou“. Něčím, co neděláme příliš rádi, protože to není tak pěkné jako pomáhání (je na nás více práce, více rozhodování, více starání se a výsledky nebývají tak zřetelné a trvalé jako u pomoci).
Důvodem mimo jiné byla naše mylná představa, že kontrolovat pracovníci umí, zatímco pomáhat se musí učit, píší Lenka Šimková a Ivan Úlehla.
Celý článek naleznete zde